Zajímavosti o meteorech


Novější zajímavosti


Meteorit vs. pingpongový stůl

Kámen, který měl prorazit pingpongový stůl

Jen necelý měsíc poté, co se objevily informace o zasažení člověka meteoritem (viz. předchozí článek), přišla média s novou senzační zprávou. Tentokrát dokonce přímo z České republiky. Hovoří o tom, že na zahradu Jiřího Římana v Ostravě dopadl meteorit, který přitom prorazil pingpongový stůl. Kámen, který údajně díru způsobil, má velikost zhruba jako padesátikorunová mince a majitel jej našel ležet přímo pod stolem. Dušuje se, že díru sám nevytvořil, ani si příběh o meteoritu nevymyslel.

Jakmile se však k případu vyjádřili odborníci, domněnka, že se jedná o meteorit, dostala velké trhliny. Mineralog Bedřich Křístek oprávněně upozorňuje, že meteoritům se při průletu atmosférou vlivem vysokých teplot roztaví hrany a měly by proto být zaoblené. To však nalezený kámen nesplňuje. Podle astronoma Martina Viláška se ani zabarvení tělesa nepodobá jiným meteoritům. Nikde není žádná zmínka o kráteru a podle videa, které zprávu doplňuje, to vypadá, že kámen pod stolem jen tak ležel. Jediní, kdo podle autora článku tvrdí, že se jedná o meteorit, jsou blíže neurčení fyzikové. Podle nich musel kámen přiletět z vesmíru, aby získal potřebnou rychlost k proražení desky stolu o centimetrové tloušťce. O názor byl požádán také Jakub Haloda z České geologické služby a i on má o meteorickém původu tělesa vážné pochyby. Jak však dodává, jediný spolehlivý způsob ověření původu nalezeného kamene je speciální chemická analýza.

Na základě dostupných informací zatím není možné udělat jednoznačný závěr, ale velmi pravděpodobně se v tomto případě o meteorit nejedná.

Použité zdroje:
http://tn.nova.cz/zpravy/regionalni/meteorit-v-ostrave-znicil-pingpongovy-stul-co-nas-ceka-dal.html
http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/20090709_meteorit.html
http://web.nova.cz/rozhovory/?288085c=~&288085e=298625&

V Německu údajně zasáhl meteorit školáka

Vlevo jizva po zásahu, vpravo údajný meteorit

Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:

Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších. "Když mě to zasáhlo, srazilo mě to a pak to letělo ještě dostatečně rychle, že se to zavrtalo do cesty," doplňuje školák. V těsné blízkosti byl v asfaltu nalezen kráter o šířce jedné stopy (cca 30 cm) a v něm maličký meteorit asi o velikosti hrášku. Na hřbetu levé ruky, kam byl chlapec zasažen, zůstala ranka o délce 3 palce (cca 8 cm; v českých překladech se objevuje i údaj 7 nebo 10 cm). Nalezený úlomek je magnetický a chemické zkoumání potvrdilo, že nepochází ze Země. Pravost meteoritu potvrdil i Ansgar Kortem, ředitel německé observatoře Waltera Hohmanna.

Dále se v článcích objevuje údaj, že těleso se pohybovalo rychlostí 30 000 mil za hodinu (přes 48 000 km/h) a že pravděpodobnost zásahu člověka meteoritem je asi 1:100 miliónům (v jiných textech je uvedena hodnota 1:1 000 000).

Celý příběh nepůsobí příliš důvěryhodně. Když pomineme nepřesnosti v rozměrech, které zřejmě vznikly nesprávným překladem, zůstává stále dost nejasností. Zřejmě první článek, na který se někteří autoři odvolávají a odkud čerpali informace, vyšel v britském deníku The Daily Telegraph. Už v něm je uváděna rychlost 30 000 mil za hodinu, aniž by bylo uvedeno, jak se k tomuto číslu dospělo. Meteoroidy sice vlétají do atmosféry značnou rychlostí, ale postupně se jejich let zpomaluje a nakonec přechází ve volný pád. Kdyby byl hoch zasažen uváděnou rychlostí, musel by mu meteorit způsobit podstatně rozsáhlejší zranění, pravděpodobně smrtelná. Další problém je v tom, že Gerrit údajně viděl ohnivou kouli těsně před tím, než jej meteorit srazil k zemi. Meteory září ve výškách mnoha desítek kilometrů nad zemským povrchem, jejich světelná dráha (v případě větších těles) končí obvykle ve výšce 20-30 km a poté již nejsou vidět. To vůbec neodpovídá popisované situaci. Dopad tělesa z takové výšky trvá minimálně desítky sekund, spíše se však udává v minutách. A dostáváme se k další věci, která je dost pochybná. Dopadem měl vzniknout kráter o průměru asi 30 cm, ale nalezené tělísko má velikost jen několik milimetrů a je vysoce nepravděpodobné, že by bylo schopné vytvořit tak velký kráter. Maximálně by bylo možné, že se původní těleso roztříštilo a tento úlomek je jen jedním z mnoha. S kráterem se pojí ještě jedna zvláštní věc. I když po Internetu koluje několik snímků zasaženého chlapce, které jsou zřejmě z místa dopadu, samotný kráter není vidět na žádném z nich. Jistý náznak je pouze u dolního okraje této fotografie. Věrohodnost celého případu snižuje zejména skutečnost, že kromě Gerrita nikdo jiný "ohnivou kouli" ani samotný dopad neviděl. A jak je to s pravostí, kterou údajně potvrdil Ansgar Kortem? Později se vyjádřil, že jeho názor byl nesprávně citován...

S přihlédnutím k tomu, jaké pochybnosti a nepřesnosti se kolem události vyskytují, je pravděpodobné, že se v tomto případě jedná o "novinářskou kachnu". Nic na tom nemění ani fakt, že článek vyšel v několika novinách, byl citován v různých jazycích na mnoha serverech, mluvilo se o něm v televizi a například v anglické Wikipedii už bylo založeno heslo "Gerrit Blank".

Použité zdroje (výběr):
http://www.telegraph.co.uk/scienceandtechnology/science/space/5511619/14-year-old-hit-by-30000-mph-space-meteorite.html
http://lunarmeteoritehunters.blogspot.com/2009/06/german-meteorite-news-meteorite-hoax.html
http://www.novinky.cz/koktejl/171184-chlapec-prezil-primy-naraz-meteoritem-leticim-rychlosti-48-000-km-h.html
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/skolaka-zasahl-meteorit-jeste-hodiny-mi-zvonilo-v-usich-rika.html
http://www.ct24.cz/relax/57891-nemeckeho-skolaka-zasahl-meteorit-hoch-to-prezil/

Superbolid nad Polskem

Snímek "superbolidu" ze stanice Gniewowo

Poslední květnový den kolem 20:48 UT přelétl nad severním Polskem extrémně jasný meteor, který byl označen za "superbolid". Při mohutné explozi byl jasnější než Měsíc v úplňku, jeho jasnost se odhaduje na -13 mag. Pozorovatelé uvádějí záblesk o délce asi dvou sekund, někteří tvrdí, že spatřili "dlouhý plamenný ohon" a jev přirovnávají ke světlici. V jednom pozorování je zmínka, že mezi oblaky údajně byly vidět menší fragmenty jasně zelené barvy. Kromě těchto, většinou náhodných svědků, byl bolid zachycen také dvěma kamerami bolidové sítě a to v Gniewowo a Poznani. Všechna získaná data byla analyzována a vyplynulo z nich, že meteoroid měl při vstupu do atmosféry počáteční rychlost 36 km/s, letěl přibližně od východu na západ a zářil ve výšce mezi 115 až 75 km nad zemí. Pravděpodobně byl složen z podobného materiálu, jaký tvoří jádra komet, tj. s velkým obsahem ledu. Dopad meteoritu je velmi nepravděpodobný, jednak kvůli vysoké počáteční rychlosti a také proto, že světelná křivka skončila v příliš velké výšce.

Použité zdroje:
http://www.pkim.org/?q=pl/node/1166
http://www.pkim.org/?q=pl/superbolid_31_maja_2009
http://lunarmeteoritehunters.blogspot.com/2009/06/polish-meteormeteorite-news-polish.html

V Austrálii nalezen meteorit podle českých výpočtů

Západ Slunce nad Nullarborskou pouští

V časných ranních hodinách 21. července 2007 nad jihozápadní částí Austrálie prolétl velmi jasný meteor. Bylo to nad Nullarborskou pouští, což je největší vápencová tabule světa o rozměru 200 000 km², která je jen velmi řídce obydlena. Naštěstí zrovna tato oblast je od roku 2005 sledována bolidovou sítí, na které se podílí Australané, Britové a Češi a dvě ze tří kamer české výroby tento bolid zaznamenaly. Jak uvádí Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, po vyhodnocení záznamu bylo jasné, že se jedná o kandidáta na meteorit. Bolid se pohyboval pomalu, zářil celých 6 sekund a jeho světelná křivka byla rovná, bez výkyvů jasností. Navíc na konci bylo patrné pomalé zhasínání, což ještě více zvyšovalo naději, že by část meteoroidu mohla dopadnout na zem. Největší překvapení pak na astronomy čekalo, když spočítali původní dráhu ve sluneční soustavě. Zjistili tak, že mateřské těleso patřilo mezi planetky typu Aten, které obíhají z větší části uvnitř dráhy Země a mají oběžnou dobu kratší než jeden rok. Tato skupina v současnosti čítá již několik set objektů a je pojmenována po planetce 2062 Aten, objevené roku 1976. Za celou dobu, co funguje bolidová síť nad střední Evropou, bylo zachyceno více než tisíc těles, ale jen čtyři z nich měla podobnou dráhu. I proto byl vybrán ze tří možných bolidů právě tento a začalo se počítat, do jaké oblasti mohly meteority dopadnout.

Výpočet byl velmi komplikovaný a to hned z několika důvodů. V první řadě bolid přestal zářit ve výšce zhruba 30 km a bylo nutné dopočítat poměrně velkou část dráhy. Obvykle bolidy, od kterých se hledají meteority, pohasínají až ve výšce kolem 20 km a tudíž jejich takzvaná temná dráha je výrazně kratší. Druhou komplikací bylo, že zrovna v době průletu meteoru nad pouští vanul prudký vítr, který dosahoval rychlosti až 180 kilometrů za hodinu. A aby toho nebylo málo, k dispozici byly tři údaje o proudění vzduchu, které po dosazení do výpočtu dávaly různé oblasti dopadu. Nakonec musel Pavel Spurný vybrat jen jeden z nich a počítat s těmito hodnotami. Stanovil pravděpodobné místo dopadu a na podzim roku 2008 se zúčastnil spolu s kolegy z Austrálie a Británie výpravy, která měla za úkol oblast prozkoumat a meteority najít.

Zpočátku pronásledovala účastníky smůla. Museli se vyrovnat s písečnou bouří, poškozenou kamerou nebo s tím, že kvůli vadné manžetě na hřídeli převodovky jim unikal olej z vozu. I přes tyto potíže se mohli velmi brzy radovat z úspěchu - hned první den nalezli jeden fragment meteoritu. Bylo to 3. října a nalezený úlomek ležel pouhých 95 metrů jižně od vypočítané pádové přímky. Měl nepravidelný tvar, hmotnost 150 gramů, velikost zhruba jako větší brambora a lesklý, temně černý povrch. Již podle prvních odhadů se jednalo o achondrit, další zkoumání pak tuto domněnku potvrdila. Achondrity jsou tělesa, která byla původně součástí velkých asteroidů, z nichž se oddělila při nějaké kolizi. Přitom došlo k jejich přetavení a diferenciaci, takže neobsahují železo. Od chondritů se liší tím, že neobsahují poslepované útvary ve tvaru malých kuliček - chondry. Tím se hned zařadil mezi velmi vzácné meteority, protože z celého objemu dosud nalezených meteoritů (kolem 35 000 kusů) je pouze asi 1 600 achondritů, tj. jen 4,5%. Navíc se jedná o první achondrit, u kterého je známa jeho původní dráha.

Po prvním nálezu následovalo dalších pět dní, během kterých nebyl nalezen žádný meteorit. Až v době, kdy členům výpravy zbýval poslední den hledání, zjistili, že vynechali jednu oblast nedaleko místa prvního nálezu. Vydali se tam a po třech hodinách našli pod malým keříkem černý kámen s odlomenou částí a o něco později ještě jeden díl. Tyto dvě části byly nalezeny 38 a 50 metrů severně od vypočítané středové linie a větší z nich měl hmotnost 180 gramů. Nalezené pozůstatky meteoroidu dostaly jméno Bunbura Roskhole - v překladu Černá perla. Jak ukázala další podrobná analýza, meteorit je naprosto unikátní. Jedná se o takový typ, jaký nebyl dosud zaznamenán. Na celém světě byly zatím nalezeny jen čtyři meteority, které se nedají zařadit do žádné známé skupiny a tento nález patří mezi ně. A dokonce i od těchto těles se Bunbura Roskhole liší. Podobá se jen jednomu z nich.

Podle některých článků se jedná o teprve pátý případ "meteoritu s rodokmenem". Takto se označují tělesa, u kterých byl jejich průlet zachycen na snímcích či videu, pak podle záznamů spočítána jejich dráha včetně místa dopadu a nakonec byla opravdu podle těchto výpočtů nalezena. Když se však podíváme do seznamu takto označených meteoritů, najdeme zde rozdílné údaje. První tři případy jsou jasné - Příbram (Československo, 7. dubna 1959), Lost City (USA, 3. ledna 1970) a Innisfree (Kanada, 5. února 1977). Údaje o dalších tělesech se různí. Někdy je do této kategorie zařazen meteorit, který 9. října 1992 zdemoloval auto v městečku Peekskill (USA) a dále se uvádějí meteority Morávka (Česká republika, 6. května 2000) a Neuschwanstein (Rakousko/Německo, 6. dubna 2002). Pokud budeme vyžadovat, aby bylo těleso nalezeno až na základě výpočtů, meteority z Peekskill a Morávky nevyhovují. Oba byly nalezeny bez hledání - první díky hluku a škodě, kterou způsobil, u druhého byl pozorován přímo náraz meteoritu do stromu a následný pád na zem. Pravděpodobně kvůli tomu se v některých pramenech opomíjí a v tom případě by Bunbura Roskhole byl opravdu pátý v pořadí.

V každém případě je nalezení meteoritu podle výpočtu Pavla Spurného velkým úspěchem české astronomie. Navíc nalezené fragmenty jsou opravdu unikátní - svým složením i původní dráhou ve sluneční soustavě. Jak po nálezu zdůraznil sám Pavel Spurný: "Je to vůbec poprvé, kdy měli astronomové v rukou těleso, které mělo tuto dráhu".

Použité zdroje:
http://www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/583269
http://www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/585404
http://www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/588029
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=636669
http://digiweb.ihned.cz/c1-36994440-cesi-nasli-u-protinozcu-misto-dopadu-vzacneho-meteoritu
http://www.novinky.cz/koktejl/168176-cesi-objevili-vzacny-meteorit-z-vnitrni-casti-slunecni-soustavy.html
http://zpravy.idnes.cz/cesi-spocitali-kam-mohl-spadnout-meteorit-a-nasli-ho-tam-pj8-/vedatech.asp?c=A090506_135900_vedatech_pje
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=143&nadpis=Meteority s rodokmenem


Bojíte se meteoritů?

Část meteoritu Nakhla

Asi se divíte položené otázce a říkáte si, proč byste měli mít z těchto "padajících kamenů" strach. Vždyť riziko poranění nebo dokonce zabití meteoritem je naprosto zanedbatelné a většinou se píše, že nebylo prokázáno žádné úmrtí v souvislosti s tímto jevem. Maximálně bývá v některých článcích uváděn jako jediný známý případ smrt psa, který byl 28.6. 1911 zasažen meteoritem u Nakhly v Egyptě, ale ani to není zcela spolehlivě potvrzeno (pro zajímavost - o mnoho desítek let později bylo zjištěno, že tento meteorit pochází z Marsu). Když se však na toto téma podíval Jiří Grygar, zjistil, že zas tak úplně klidní být nemůžeme. Více se dozvíte v jeho článku Riziko zabití člověka padajícím meteoritem.

Použité zdroje:
http://www.vesmir.cz/clanek/riziko-zabiti-cloveka-padajicim-meteoritem
http://www.astro.cz/~grygar/zne/zen92a02.htm
http://www.vesmir.cz/clanek/brezen-ve-vede
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1812
http://www.astro.cz/clanek/1082


Na území Kalifornie možná dopadl meteorit

Fotografie bolidu z Yuba City

Nad severozápadní částí Kalifornie byl pozorován 29. dubna 2009 velmi pomalý bolid. Spatřen byl ve 23:43 místního času, tj. 30. dubna v 6:43 UT a doba trvání byla nezvykle dlouhá - 5,3 sekundy. Během průletu bylo vidět výrazné odpařování (ablace) hmoty tělesa. Vzhledem k tomu, že nebyla zaznamenána žádná závěrečná exploze, není vyloučeno, že mohlo v tomto případě dojít k pádu meteoritu.

Použité zdroje:
Jasné aprílové bolidy - článek z květnového Zpravodaje SMPH od Ladislava Bálinta
Fireball Over Northern California 29 April 09


Hledání meteoritů poblíž Toronta

Snímek bolidu z Orangeville

Lidé, žijící na severovýchodě a severu Toronta, byli vyzváni, aby pomohli hledat úlomky meteoritu, který do této oblasti zřejmě dopadl 15. března 2009. Ten den ve 20:37 místního času EST (16. března 1:37 UT) byl zachycen na obloze několika astronomickými kamerami pomalu se pohybující jasný meteor. Po vyhodnocení dat dospěli astronomové k názoru, že s velkou pravděpodobností zbytky tělesa dopadly na zem. Při zpracování se mimo jiné přihlíželo k tomu, že jasnost bolidu nebyla nijak extrémní, výrazně se během letu neměnila (nedošlo k žádným výbuchům) a k jeho malé rychlosti. Později byla vypočítána možná oblast dopadu o rozměrech asi 19x7 km, která leží mezi malým městečkem Newmarket a jezerem Simcoe, severně od Toronta. Jak uvádí Dr. Phil McCausland, dopadlé části by mohly mít celkovou hmotnost více než několik set gramů, takže záleží na tom, zda meteorit dopadl vcelku, nebo se rozpadl na velké množství malých úlomků. V terénu by měly být fragmenty rozpoznatelné hlavně podle svého povrchu, který bývá obvykle černý vlivem rozžhavení při průletu zemskou atmosférou a může být jak lesklý, tak i matný. Další častou vlastností meteoritů je, že jsou magnetické, a díky tomu se dají také poměrně dobře identifikovat.

Použité zdroje:
Search Begins for Toronto Area, Southern Ontario, Newmarket, Ont. Meteorite 30 APR 09
SOMN Fireball event of March 16, 2009
odkazy z výše uvedených článků


Starší zajímavosti


Meteory - úvodní stránka
Zpět na hlavní stranu